Trump vyhrožuje ekonomickou válkou s evropou: šokující obrat v transatlantických vztazích
Bílý dům se otřásá v základech. Prezident Trump, doposud zdrženlivý v reakci na čím dál ostřejší postoje španělské vlády, překročil hranici. Vyhlásil obchodní válku se Španělskem, přičemž hrozí nejen přerušením obchodních vazeb, ale i zavedením embarga. Důvod? Odmítnutí španělské vlády Pedro Sáncheze umožnit využití vojenských základen v Morónu a Rotě, a v ještě větší míře, neochota zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, jak naléhá Trump.
Krize v transatlantických vztazích: co se stalo?
Tato situace, která se vymyká běžným diplomatickým sporům, má kořeny v dlouhodobém napětí mezi Washingtonem a Madridem. Trumpova administrativa trvale kritizuje Evropu za nedostatečné investice do obrany. Španělská odmítnutí, v kombinaci s rostoucími energetickými závislostmi na Spojených státech, se stalo poslední kapkou. Trumpova rétorika, zesílená přítomností kancléřky Německa Friedrich Merz, státního sekretáře Marca Rubia a ministra financí Scotta Bessenta, naznačuje, že se jedná o strategické rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky.
Zásadní je také fakt, že španělská ekonomika je na americký trh silně závislá. Obchodní deficit mezi oběma zeměmi dosáhl v roce 2025 astronomických 13,458 miliard eur, což představuje téměř čtvrtinu celkového španělského obchodního deficitu. Export do USA klesl o 8 %, zatímco import vzrostl o 7 %, což ukazuje na nerovnováhu, která by mohla být vážně narušena embargem.
Energetická závislost: achillesova pata španělska
Největší obavy vyvolává Trumpova zmínka o embargu, které v kontextu současné geopolitické situace evokuje vzpomínky na energetické krize 70. let. Sedm z deseti eur španělského obchodního deficitu s USA pochází z nákupu ropy a zemního plynu. Zvláště znepokojující je, že Spojené státy se staly klíčovým dodavatelem těchto surovin po zavedení sankcí proti Rusku, a nyní je Španělsko téměř plně závislé na amerických dodávkách. Repsol, španělská ropná společnost, nedávno dosáhla na uvolnění sankcí ze strany USA, což paradoxně situaci ještě komplikuje, jelikož ukazuje na rostoucí strategický význam energetické spolupráce.
Zatímco Moncloa reagovala na Trumpovy hrozby zdůrazněním respektování autonomie firem a mezinárodního práva, realita je krutá. Uzavření Ormuzského průlivu a omezení dodávek plynu z Kataru a Saúdské Arábie v důsledku konfliktu v Íránu prakticky vymazaly jakékoli alternativní zdroje energie pro Evropu. Španělsko, které se tak silně spoléhá na americký plyn, se ocitlo v bezprostředním ohrožení.
Situace je tak vážná, že se v evropských kuloárech šušká o možném obnovení obchodních styků s Ruskem. Washington tak nečekaně vytvořil podmínky, které by mohly vést k zásadnímu přeskupení geopolitických sil a k novým obchodním aliancím.
Trumpova hrozba není jen ekonomická, je to zkouška vůle Evropy. Zda se dokáže vymanit z energetické závislosti na USA, nebo se stane obětí obchodní války, ukážou nadcházející dny.