Revoluce um ai: lekce z minulosti, které nás mohou zachránit

Zatímco debata o naší budoucnosti s umělou inteligencí (AI) nabírá na intenzitě, nemohu se zbavit myšlenky, že míříme přímo do role hlavní hrdinky mé oblíbené knihy z 19. století, Sever a Jih. Osud mladé ženy, která se v době průmyslové revoluce musí adaptovat na zcela nový způsob myšlení a života, doprovázený hordou nových pravidel – zní vám to povědomě?

Ekonomické otřesy minulosti: zrcadlo pro současnost

Každý den čteme o obrovských dopadech, které by AI mohla mít na trh práce, ekonomiku i společnost. Ačkoliv mnozí mluví o budoucnosti s jistotou, realita je taková, že nevíme, co nás čeká. Vzpomeňme si na vynález motoryzované čističky bavlny – tehdy se věřilo, že ukončí otroctví. Ve skutečnosti ho naopak enormně posílila. Na druhé straně, tkalci před průmyslovou revolucí měli pravdu, když tušili, že jejich živobytí bude zdecimováno zavedením nových strojů. Je příliš brzy na to, abychom s jistotou tvrdili, jaký dopad bude mít AI na trh práce, ekonomiku nebo společnost. Mnozí prohlašují, že již nyní způsobuje ztrátu pracovních míst, avšak nejnovější dostupné důkazy naznačují, že tato vlna ještě nezačala.

To ale neznamená, že bychom ji měli ignorovat nebo předstírat, že se nic neděje. Možná by nás více vyhodilo z rovnováhy, kdybychom se zaměřili na pouhé spekulace o budoucnosti, a místo toho analyzovali lekce z minulosti. Jak pravil Winston Churchill: “Čím více se člověk dívá do minulosti, tím lépe vidí do budoucnosti.”

Literatura jako zdroj inspirace a varování

Pokud chcete pocítit, jaké to bylo žít masivní technologickou otřes a jeho důsledky, je čas odvrátit se od velkých jazykových modelů a ponořit se do některých z velkých románů průmyslové revoluce. Dnes se debata o trhu práce a AI často vede, jako bychom nikdy nebyli svědky změny podobného rozsahu. Zejména se velká pozornost věnuje dopadu rozmachu AI na lépe placené pracovní pozice, zatímco pozice s nižšími a středními příjmy byly zasaženy v dřívějších obdobích automatizace a digitalizace.

Tkadci bílých límečků: ztracený status

Tato dynamika ale není nová. Technologická změna již v minulosti transformovala kvalitní pracovní místa. Během průmyslové revoluce vynález parního stroje, mechanického tkacího stavu a dalších strojů výrazně zvýšil efektivitu výroby, a to především v textilním průmyslu. Tyto stroje zcela proměnily ekonomiku a trh práce. Z dlouhodobého hlediska byla tato transformace pro pracovníky i ekonomický růst prospěšná, ale zároveň nesmírně bolestivá.

V té době se tkalci těšili relativně vysoké životní úrovni. Ačkoliv nepatřili k 1 % nejbohatších, byli v jistém smyslu „oficináři“ své doby – s pružnou pracovní dobou, relativně vysokými platy a vyšším společenským statusem. Právě proto se ludité stali silnou politickou silou, protože jim jejich vysoký status umožnil organizovat se a bránit. Nakonec byli poraženi, ale disponovali potřebným společenským kapitálem k tomu, aby mohli vzdorovat.

Ztráty a transformace: příběhy z románů

Dopad byl obrovský. V 19. století neexistovala Úřad pro statistiku práce, ale reálné mzdy tkalcovníků ručních tkacích strojů se zdají být mezi lety 1806 a 1820 snížily na polovinu, a trvalo desetiletí, než pracovníci začali těžit z celkové produktivity generované stroji. V roce 1806 vydělávali tkalci ručních tkacích strojů přibližně dvojnásobek na to, co dělníci v továrnách; do roku 1820 vydělávali o více než 25 % méně.

Doporučuji vám tři knihy, které názorně ilustrují tehdejší dobu. Začněme s Shirley Charlotte Brontë, která vypráví o majiteli továrny na počátku 19. století, který se chystá instalovat „nové stroje“. Kniha začíná dokonce přepadením zásilky strojů ludity! Majitel továrny Robert Moore a dvě mladé ženy z okolí, Caroline Helstone a hlavní hrdinka Shirley, se snaží pochopit, jaké důsledky má měnící se ekonomické prostředí pro ně jako jednotlivce a členy společnosti. Kniha se zabývá jak ekonomickým tlakem, kterému Moore čelí, aby konkuroval, tak tím, jak různí členové jeho týmu reagují na dopad odlišně. Dále bych doporučil Sever a Jih Elizabeth Gaskell, která se odehrává o něco později, v 50. letech 19. století. Kniha představuje majitele zavedené továrny, který interaguje s pracovníky v „nové továrně“ s novými stroji. Zkoumá, jak se majitelé kapitálu a pracovníci naučili spolupracovat v novém uspořádání. A nezapomeňme na Koleda Charlese Dickense, která sice pojednává o duchu Vánoc, péči o bližního a o tom, jak bychom měli reagovat na chudobu kolem nás, ale obsahuje scénu, která nejlépe popisuje politickou reakci na průmyslovou revoluci a tehdejší chudobu: “Nejsou vězení? A chudinské ústavy? Fungují pořád?”

Přestože nemáme k dispozici přesná ekonomická data, která máme dnes, literatura nám nabízí cenný pohled na minulost. A stejně jako v minulosti, i dnes jsme svědky technologických změn, které zasažují především kvalifikované pracovníky. Lidé se obávají o své zaměstnání, ekonomickou stabilitu a společenské změny, stejně jako v minulosti. A je na nás, abychom se z těchto zkušeností poučili, pokud chceme prosperující ekonomiku a společnost.