Neurony v datacentrech: australská firma revoluční přístup!

Představte si datové centrum, které nepoužívá křemíkové čipy, ale živé neurony. Zní to jako sci-fi, ale společnost Cortical Labs z Austrálie to proměňuje v realitu. Po úspěšném spuštění hry Doom na biovypočítavkovém čipu nyní plánuje zprovoznit dva datové centra, která budou poháněna lidskými neurony.

Klíčový posun: od hry doom k reálným datacentrům

Cortical Labs nedávno představila platformu CL1, která integruje živé neurony s čipem ze silikonu. Nyní, ve spolupráci s DayOne, se chystá vybudovat datové centrum v Melbourne a další v Singapuru. Tyto nové budovy se budou výrazně lišit od tradičních datových center, neboť namísto běžných procesorů budou využívat desítky, a nakonec i tisíce, jednotek CL1.

Melbourne bude startovat s pouhými 120 jednotkami CL1, zatímco singapurský projekt má ambiciózní plány na dosažení až 1000 jednotek. Před tím ale proběhne validační fáze v medicínské fakultě Národní univerzity v Singapuru, kde bude použito 20 jednotek CL1.

Systém CL1 je hybridní – kombinuje lidské neurony pěstované v laboratoři s čipem ze silikonu, což umožňuje softwaru komunikovat s buňkami v reálném čase. Neurony rostou na čipu a reagují na elektrické podněty, které simulují prostředí. Tento systém tvoří biovýpočetní operační systém, který umožňuje neurony přizpůsobovat se a učit se.

Každá jednotka CL1 obsahuje systémy podpory života, zaznamenávání aktivity a řízení aplikací. Neurony mohou být udržovány funkční po dobu zhruba šesti měsíců. Ačkoli mediální pozornost se zaměřila na hraní Doom, Cortical Labs zdůrazňuje potenciál této Technologie pro snížení spotřeby energie v infrastruktuře umělé inteligence. Hon Weng Chong, generální ředitel společnosti, uvedl, že systém spotřebovává méně energie než kalkulačka, což je výrazně méně než u současných čipů.

Cortical Labs zatím neplánuje úplnou náhradu tradičních serverů. Spíše se zaměřuje na konkrétní aplikace, kde je adaptabilita neuronů a nízká spotřeba energie klíčová. Představte si například systémy pro monitorování a predikci zdravotního stavu pacientů, kde schopnost učení a adaptace neuronů může být neocenitelná.

Zatímco křemíkové čipy kralují v hrubé výpočetní síle, biovypočítavky se mohou stát klíčem k efektivnější a adaptabilnější budoucnosti umělé inteligence. Je to sázka na budoucnost, kde se biologie a Technologie spojí v harmonickém symbioze.