Evropská ai: nejen fráze, ale i realita v podnicích a úřadech
Evropa si klade za cíl stát se lídrem v umělé inteligenci, a to nejen na papíře. Za velkou rétorikou o digitální suverenitě se skrývá snaha o nezávislost na technologiích a datech zvenčí, ale zároveň i pragmatický cíl: posunout evropskou ekonomiku a veřejné služby vpřed. Jde o víc než jen o nové regulace – jde o schopnost efektivně je uplatnit.
Digitální soběstačnost: iluze nebo nutnost?
Hlasitě se mluví o „digitální suverenitě“ a ambici stát se „kontinentem AI“. Ale co to vlastně znamená? Znamená to vytvářet vlastní modely, data a výpočetní kapacitu, abychom nebyli závislí na pravidlech, infrastrukturách a firmách z Ameriky nebo Číny. Nová digitální agenda EU, Desetiletá digitální strategie a Strategie pro kontinent AI se snaží přesně o toto: snížit strategické závislosti, budovat vlastní infrastrukturu a nasazovat AI v reálné ekonomice.
Samozřejmě, bezpečnost a ochrana dat občanů jsou klíčové. Musíme zabránit, aby zahraniční aktéři zneužívali naše data a monitorovali naše občany. Zároveň je nezbytné, aby evropské právo mělo přednost při vývoji a nasazování těchto technologií, a aby se AI řídila evropskými hodnotami. Ale – a to je zásadní – soběstačnost v AI není cílem sama o sobě. Je to prostředek k dosažení vyšší produktivity, inovací a lepších veřejných služeb.
V opačném případě zůstane Evropa jen divákem.
Španělský model: příležitosti i výzvy
Podívejme se na konkrétní příklad – Španělsko. Tamní trh s rizikovým kapitálem investuje do AI víc než do jakéhokoli jiného technologického sektoru, a Španělsko je mezi evropskými zeměmi lídrem v počtu startupů v oblasti AI. To je skvělé, ale problém je v tom, že většina z těchto firem nedosahuje takzvané „škálovatelnosti“ – tedy schopnosti růstu a stát se velkými společnostmi.
Španělská ekonomika je navíc silně závislá na malých a středních podnicích. Jak tedy zařadit AI do tohoto ekosystému? Jak vyvinout „distribuované kapacity“? To je otázka, na kterou musí odpovědět každá strategie.
Pouhá hrstka firem v současnosti AI aktivně využívá, a většina z nich jen experimentuje. Zásadní je překonat bariéry, jako jsou vysoké náklady, nedostatek kvalifikovaných odborníků, složitost dat a nejistota ohledně regulace. Ale současně se objevují obrovské příležitosti – například v oblasti ekologické transformace, péče o seniory, vzdělávání a duševního zdraví.
Stát jako katalyzátor a nové „fabrik ai“
Stát musí hrát roli katalyzátoru – podporovat vývoj Technologie, ale i její adopci. A musí zajistit, aby nová digitální éra respektovala práva občanů. Z veřejných zdrojů je třeba podpořit výzkum, vytvořit veřejné modely AI, které budou transparentní, a zajistit přístup k výpočetní kapacitě. Vytváříme proto tzv. „fabrik AI“ v okolí superpočítačových center, kde budou podnikům k dispozici tisíce nejmodernějších GPU zdarma.
Nedávno jsme navíc vyčlenili 100 milionů eur na podporu španělských technologických projektů, které posílí digitální suverenitu Evropy. Jedná se o strategickou iniciativu IPCEI AI, která má podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem v celé hodnotové řadě AI.
Změřit úspěch: nejen gigafactory, ale i běžné podniky
Nesmíme se soustředit jen na vývoj nových technologií a budování velkých výpočetních center. Musíme se také zaměřit na to, jak AI ovlivňuje každodenní život – jak ji využívají malé podniky k designu nových produktů, optimalizaci procesů nebo personalizaci služeb. A jak ji používají veřejné instituce k poskytování efektivnějších a transparentnějších služeb.
Úspěch evropské AI se bude měřit nejen v počtu gigafactory a velikosti technologických gigantů, ale především v tom, jak se AI stane nedílnou součástí každodenního života a jak pomůže evropským podnikům a občanům uspět.